| Přístupy |
Čas: 06:41
Členů: 5850
Přístupů: 40
Odkazy: 13
Přístupů: 100711 |
|
|
| Novinky |
|
|
| ...Náročný den...
|
 |
 |
|
| Napsal Administrator |
Wednesday, 01 November 2006
Když jsem neseděla u nohy dostatečně předpisově, tak mě hned nervózně urovnávala, pořád jsem u nohy dělala otočky... Až mě jednoho dne došlo proč. Ráno jsme vyrazily směr cvičák, ale jaké bylo moje zklamání, když tam nebyli skoro žádní známí pejsci a uprostřed cvičáku stál cizí pán a před ním pochodovali pejsci s páníkama. Vzpomněla jsem si, že mi to připomíná tu obrovskou nudu před rokem (ZOP). Ach jo, to bude zas den.... Chvíli se nic nedělo, tak mě panička dala do odkládacího domečku. Až mě z něj pustila, tak jsem měla takovou radost, že jsem ani nezpozorovala, že pochodujeme před toho cizího pána (panička mi vysvětlila že to je pan rozhodčí). Panička se s ním pozdravila a odvedla mě na odložení. Sama se šla schovat za sloup. Asi si myslela, že se budu bát, že mě utekla a půjdu jí hledat, ale já jsem hezky zůstala ležet. A zase jsme šla pochodovat před panem rozhodčím. Byla to hrozná nuda, ale já jsem byla tak ráda, že už nikde nemusím ležet, že jsem chození u nohy flákala jen trošičku. Potom jsem musela štěkat, což já ráda. Nakonec mě panička hodila bálónek, ale poslala mě pro něj za tak dlouhou dobu, že už jsem málem zapomněla, kam spadl a co vlastně panička po mě chce, ale nakonec jsem si vzpomněla (pan rozhodčí řekl něco o padání kamene ze srdce ...).
Chvíli jsme měly pauzu, a pak jsme šly zase pochodovat před pana rozhodčího, společně s dalšíma pejskama. Chodily jsme po igelitu, teta Marťa, nevím proč, mlátila tyčí do plotu. Pak mě panička položila k baťůžku a řekla: "hlídej". Začal kolem mě chodit nějaký pán, který se díval na můj baťůžek. Potom ke mně přišel pan rozhodčí a začal do mě dloubat, tak jsem se na něj raději nedívala, abych se náhodou neposunula z odložení.
Všichni jsme potom čekali, až pan rozhodčí donese páníkům nějaký papíry a potřese jim tlapkama.
Myslela, jsem že už konečně půjdeme domů, ale panička začala pomáhat stavět parkur, no aspoň už žádné chození u nohy. Zavřela mě do domečku, a když mě pustila, měla jsem takovou radost, že jsem přes překážky lítala jak divá. A zase mě zavřela. Nevděk vládne světem. Naštěstí mě zase za chvíli pustila a šly jsme běhat. Potom mě už naštěstí nezavřela a já jsem mohla pozorovat, co se děje kolem a hrát si s Charlíkem.
Panička fotila pejsky na parkuru, když k ní přišla teta Ála a něco jí říkala. Panička nahodila nepřítomný výraz, opakovala: ‚to není možný, to není možný‘ a pak mi šla dát obrovskou pusu.
Všechny překážky se zabalily, ale než jsme šly domů, tak mě panička pověsila na krk medaili, jako by toho týrání nebylo dost. Konec dobrý, všechno dobré (velká kost dobrá kost, po našem) Aronek měl narozeniny, tak Evžen vyrobil skvělý špekáčkový dort, ze kterého jsem dostala celý jeden špekáček a hurááá domů do pelíšku!!!
Ájinka |
| Aktualizováno ( Wednesday, 07 February 2007 ) |
|
|
| Kalendář akcí |
|
|
| P |
U |
S |
Č |
P |
S |
N |
| |
|
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
| 6 |
7 |
8 |
9 |
10 |
11 |
12 |
| 13 |
14 |
15 |
16 |
17 |
18 |
19 |
| 20 |
21 |
22 |
23 |
24 |
25 |
26 |
| 27 |
28 |
29 |
30 |
|
|
|
| |
|
| Kontakty |
Martina Vaškebová
agility.brno@seznam.cz
mobil: +420603788787
adresa:Brechtova 12, Brno-Lesná, PSČ: 638 00 |
|
|
